Sledujte nás:

Datum registrace: 05. 01. 2014

Jak si nahrát profilovou fotku?

rufus

Původní Sebekoučink

36 %
0 kg 11 kg

Již zhubnuto: 4 kg

Získané body

Tento měsíc: 10
Celkem: 9515
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 95079.98 km
Kolo: 51412.41 km
Cvičení: 4327 h 47 min

Přátelé

?

Jak požádat o přátelství

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Bratranci z Moravy a já

08. 12. 2015

Před pár měsíci mi /nečekaně/ zavolali moji dva bratranci z Moravy od Křtin, že se vydají do krásného Českého Krumlova a navštíví mne. Snacha provozuje hostel pro turisty, tak jsem jim zajistila nocleh / prý je doveze kamarád / pro tři a v inkriminovaný den na ně čekala před místní samoobsluhou. Plánovala jsem pro ně prohlídku města a posezení v hospůdce. Oblékla jsem si džíny a delší modrou košili a vyčítala si svůj nedokonalý vzhled, neboť jsme se neviděli od jinošských roků, kdy jsem bývala štíhlejší...

   Na kraji silnice zastavila starší škodověnka a kdosi na mne mával. Že by Zdeněk? Nebo Hynek? Kdepak, to byl ten třetí do počtu, řidič a kamarád. Na sedadle vedle něj seděl Hynek, velmi mohutný kníratý muž připomínající Salvátora Dalího, a na zadní sedačce jsem zahlédla snad jakousi obrovitou ženu v pletené čepičce na temeni hlavy ...není možná, to je Zdeněk. A už na mne z auta vesele halekali. Po celou dobu jejich třídenní návštěvy mne neopustila výborná nálada. Bratránci perlili vtipem ,postelové drátěnky na hostelu prožily obří zátěž, ale vydržely... Pouze program jsem musela pozměnit. Vzhledem k neschopnosti obou bratrů ujít více než 100 metrů v kuse se prohlídka Krumlova konala jen z taxíku a valná část návštěvy proběhla v místní restauraci. Bylo mi s nimi dobře, ale zažila jsem na vlastní kůži, jak morbidní obezita učinila z jinak inteligentních a příjemných lidí invalidy s milionem nemocí a nedobrým životním výhledem. Ostatně pamatuji si, jak teta, jejich maminka s tělem Heleny Růžičková, seděla sama na gauči pro tři a křičela na strejdu - nenech mne chodit, nenech mne chodit, a on sám obstaral pohoštění pro návštěvu... /později mi došlo, že i prostá chůze ji musela bolet/.

   Moji milí bratranci měli i svérázný jídelníček. Na hostelu denně snídali uherák a k tomu popíjeli šampus. Každý měl šišku salámu, ukusoval bez chleba a zapíjel. Zvláštní menu korunovala slivovička z domova. Upřímně, byla jsem třetí den šťastná, že moji milovaní bratránci žijí a že je řidič opět nasoukal do auta a odjel směr Morava. Jeden váží téměř 200kg, druhý tak 150. Téměř všichni moji příbuzní, pokud ještě žijí, jsou velice korpulentní a infarkty a jinými neduhy prolezlí. Jak říkal Vladimír Menšík, my z Moravy jsme prostě prdelatí...

   Snad jsem vás příliš nenudila svými dojmy ze setkání po třiceti letech. On si tak člověk občas cosi uvědomí, třeba jak je důležitý pohyb a aspoň trošku zdravý životní styl. Na závěr dodám třešničku na dortu: přes padesát let mého života jsem se necítila tak krásně a štíhle jako ve společnosti mých moravských bratranců, to mi věřte!

Hodnocení (22 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

12. 10. 2015 15:30
Díky...bylo s nimi veselo!
12. 10. 2015 12:25
Čtivé, nejen obyčejný článek,prostě povídka, žádné bezobsažné žvásty. To je dobře, že ses cítila s bratranci dobře a navíc Ti závidím, že bydlíš v tak krásném městě jako Český Krumlov.
20. 09. 2015 18:03
jj u nás na Jižní Moravě jsou lidé veselé povahy...
27. 04. 2015 08:13
Napsáno moc hezky,zasmála jsem se a vidím,doslova,tvůj víkend s nimi.Ale fakt dobrý.
22. 04. 2015 21:44
Máš pravdu, pracovala jsem mj.v jeslích a některé sestry nutily děti do jídla pomalu násilím...každý má raději tzv.jedlé děti a s těmi to pak jde dál...
22. 04. 2015 21:33
Je průšvih, že spousta obézních lidí si vážnost situace ani neuvědomuje. Společnost vlastně tloustnutí omlouvá již od dětství. To jsou ta pořekadla: ta je pěkná nebo to nevadí časem z toho vyroste. Je tolik rčení o tloušťce" zadek - základ rodiny, jak budou hubený dřív studený a tak. A tak se vlastně začíná hubnout jen z estetických důvodů. Čím jsem dospělejší a čím toho kolem sebe víc vidím, začínám si vážit zdraví. Investice do našeho těla je totiž nejlíp uložená energie.
21. 04. 2015 21:00
To je moc dobře, že jste setkali a ještě si to tak užili!!!
21. 04. 2015 20:39
hezký blog... ze života :-)
21. 04. 2015 19:48
To musí člověka blažit, že ho to nepotká asi je to i v genech.
21. 04. 2015 18:30
Taky jsem z Moravy / okr.UH/ a taky okolo Křtin jezdím k rodině do Boskovic. Znám to tam a takové setkání znám !!! Někdy opravdu vlastní rodinu nepoznávám :-( A to se vidíme několikrát do roka.Ne jako Ty :-( Ale příště jim vytřu zrak já !!! A to svou hubenější postavou !!! Tentokrát budou hledět oni !!! :-)
21. 04. 2015 17:41
Krásně jsi to napsala. Ta snídaně je skvělá :-))))) Je dobře, že jsi se bavila a buď ráda, že nejsi na tom jako bratránci. Přeji hodně úspěchů v hubnutí.
21. 04. 2015 17:12
Já nevím, co se vám nezdá na snídaňové kombinaci šampus s uherákem :-) Normální moravská snídaně, my byli vždycky žít skromně - kus suchého salámu, plesnivý sýr, staré víno, vnitřnosti z ryb :-D Taková trošku vzpomínková věta pro mne, ale popravdě, jsem rád že mám tohle období za sebou. A jen tak z hecu - nezkoušela jsi bratrancům vnutit přihlášku na STOB? My bychom určitě jejich vtipnost ocenili a třeba by se to i jim líbilo.....
21. 04. 2015 14:51
Také si připadám skvěle, když potkám velmi obézní ženu v mém věku a jsem ráda, že moje strava je lehká a pestrá a že mne baví pohyb, v obrovském těle se asi špatně žije natož pohybuje a to nemyslím na to jaké zdravotní problémy tloušťka přináší, proto jsme na těchto stránkách, abychom tak nedopadli
21. 04. 2015 13:53
šampus s uherákem mě fascinuje:-D Jinak u nás na Hané se říká - "máme tlosté panímáme, potajó je lóbáváme" :-) Tlustá jsem nikdy nebyla, ale na podobných průpovídkách jsem odrostla. Na Hané je k obezitě velmi tolerantní přístup:-)
21. 04. 2015 13:07
To je tak dobře napsané.....představuju si tu snídani a chechtám se :-))
21. 04. 2015 11:57
je to sice kruté, ale vidět někdy nějaký odstrašující případ, občas mi to pomůže. v duchu se profackovat a ujasnit si, že takhle nikdy nechci dopadnout...protože ať ti obézní milionkrát tvrdí, že jsou spokojení a tu tloušťu neberou tragicky, tak je to strašně moc omezuje
21. 04. 2015 10:38
Děvčátka, ona ta má "štíhlost" je silně nadsazená, ale aspoň s tím bojuju a když nic jiného, našla jsem tu "pár přátel", kteří se společně se mnou zamyslí i zasmějí...jinak s bratránky jsem zažila asi nejlepší mejdan svého života, fakt...
21. 04. 2015 09:57
Ano, my z Moravy jsme prdelatí, ale jde to i bez obezity... při mém tvaru těla nebudu nikdy štíhlá kočka, budu prdelatá kočka:D a nijak zvlášť to neprožívám, vím, že v kordulce a fěrtochu to prostě vypadá líp:))
21. 04. 2015 09:48
Nejdřív jsem se smála, pak ale posmutněla...tatínek míval 130, maminka okolo 150. Tatínek umřel v 72, maminka měsíc po 70. narozeninách. Je zbytečné pokračovat, že...a proto jsem tady na Stobu a ještě dlouho budu a mých dnešních 93 a kousek je prostě super. A těch 79 dám, i kdybych tu s Vámi hubňulky měla zůstat navěky. :-)))
21. 04. 2015 09:47
Pěkný blog, užívej si svého pocitu štíhlosti a buď na sebe pyšná, že nejsi tam, kde bratránci. :-)
21. 04. 2015 09:24
Moc hezký, užívej si krásného pocity štíhlosti:-)
21. 04. 2015 09:17
Je to vesele napsaný blog, i kdyz pro bratránky to asi veselé není. Raduj se ,ze k nim nepatrís (myslím tím prostorove), verím , ze by také rádi pár kil shodili, ale spís uz nad sebou zlomili hul a asi si zvykli s tolika kily navíc zít....
21. 04. 2015 08:45
hezký příspěvek...trochu jsem se v něm viděla/myslím to že ujít v kuse 100 m bylo nad mé síly...úplně ještě dokážu cítit jaké to bylo/... Ru moc hezky jsi to napsala...
21. 04. 2015 08:43
Tak, to jsi mě po ránu pobavila, myslím tu poslední větu: mám totiž podobný pocit, když přijede na návštěvu bráška se švagrovou:-)) Jinak je to s tou váhou tvých bratranců docela průšvih.
21. 04. 2015 08:19
zajímavý postřeh, ono člověk se tak nějak vždy dívá na ty horší případy a pak se může radovat z toho co má!! a ten pocit štíhlosti si užívej!!
21. 04. 2015 07:53
To bylo krásný, a ten závěr ti přeju :-))
21. 04. 2015 07:43
Docela jsem se po ránu pobavila, i když v konečném důsledku je to spíš na vážné zamyšlení.
21. 04. 2015 07:31
Dobře, že jsi si to z bratránky pěkně užila. Na druhou stranu vidět na vlastní oči kam vede morbidní obezita je určitě zajímavé. Jsi dobrá, že jsi zvládla dát se jinou zdravější cestu. Pořádně si užij ten pocit štíhlosti.

Aktuality

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Wasa byla ukončena.
Gratulujeme výhercům: rosste, Ratuska, karkkrk

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři